Metoda senzomotorické stimulace je stará jako lidstvo samo. Jedná se o metodu založenou na neurofyziologickém podkladě, která je používanou léčebnou metodou ve fyzioterapii, ale také jako součást kondičního tréninku u nejrůznějších druhů sportů. Podporuje svalovou koordinaci, a tedy funkční souhru jednotlivých svalových skupin.
Senzomotorická stimulace je fyzioterapeutická metoda, pro jejíž pochopení je třeba znát tzv. 2 stupně pohybového učení.
Pro 1. stupeň je charakteristické zvládnutí nového pohybu a vytvoření funkčních drah mezi mozkem a ovlivňovaným segmentem těla, na úrovni mozkové kůry. Řízení jakékoliv činnosti na úrovni mozkové kůry je náročné až únavné – člověk musí na pohyb myslet, soustředit se a pohyb se učit. Příkladem si můžeme uvést tenis, kdy se učíme hrát tenis poprvé, a tedy nejprve držet raketu, mít správně nohy při odpalu atp. a často se ani při hlídání toho všeho, výše uvedeného, nestrefíme do balónku.
2. stupeň pohybového učení je řízen na úrovni podkorových center mozku. To pro člověka představuje rychlejší a méně únavnější řízení. Dochází k určité automatizaci až fixaci naučeného pohybového projevu. V praxi to znamená, že již tenis hrajeme přirozeně, nepřemýšlíme nad každým úderem a spíše se soustředíme na to, jak soupeře porazit.
Cílem senzomotorické stimulace je tedy zvládnout tento 2.stupeň – dosažení reflexní, automatické aktivace žádaných svalů v takovém stupni, aby pohyby nevyžadovaly kontrolu naší vůlí (vědomím) a výsledný pohyb byl optimální, a tedy i v co nejméně zatěžujícím provedení.
Pro trénink v rámci senzomotorické stimulace se využívají různé balanční pomůcky:
- kulové a válcové úseče,
balanční sandály,
minitrampolíny,
nafukovací míče,
čočky plněné vzduchem nebo vodou,
BOSU,
balancestepy
Přínosem cvičení na balančních plochách je možnost pozitivně ovlivňovat svalové nerovnováhy mezi jednotlivými segmenty lidského těla. Zároveň lze touto metodou významně ovlivnit základní pohybové projevy člověka – stoj a chůzi.
Jednoduše řečeno, cvičení na balančních plochách prostřednictvím senzomotorické stimulace, nám pomáhá podvědomě zapojit do činnosti ty svaly, které nemůžeme vůlí ovlivnit a aktivně je zapojit do pohybu. Zároveň upravujeme svalovou souhru tak, aby svaly pracovaly harmonicky a byla vytvořena celková svalová rovnováha organismu. Cvičení na balančních plochách pracuje s rovnováhou, s reakční schopností svalů, a tedy slouží i jako možná prevence pádů.
Cvičení na balančních plochách lze využívat jak léčebně, tak i preventivně.
Trénink na balančních plochách zkracuje dobu regenerace a rehabilitace, pozitivně ovlivňuje svalově-kosterní aparát, velký význam má při nestabilitách kloubů dolních končetin, při různých bolestech zad, poruchách rovnováhy a koordinace. Zlepšuje reakční schopnosti organismu na proměnlivé podmínky terénu, posiluje svaly dolních končetin, lze jej využít při tréninku sportovců pro zlepšení fyzické kondice a v neposlední řadě podporuje celkovou tělesnou a duševní pohodu.
Doporučuje se cvičit na pružné balanční úseči na boso. Kontakt bosé nohy s pružnou balanční úsečí je jednak příjemný, z hlediska fyzioterapie, pak člověk získává informace z plosek nohou, které jsou v obuvi potlačeny. Cvičení na BOSU přispívá ke zpevnění svalového systému, který zajišťuje správnou funkčnost kloubů páteře i nosných kloubů. Cvičením na této úseči se také výrazně zrychluje nácvik optimálního držení těla, neboť se kontaktem plosek aktivují geneticky dané, správné vzpřimovací mechanismy.Balanční úseče jsou dále vhodné pro rozvoj rovnováhy jedince.
Vzhledem k tomu, že v současné době je nejčastějším problémem naší populace, s převahou sedavého zaměstnání, zjednodušeně oslabené břicho a zkrácená záda, je BOSU vhodné pro aktivaci správné funkce pohybového aparátu středu těla, tj. zapojení hlubokého stabilizačního systému páteře.
