Dětská rehabilitace

(Mgr. Blanka Černá)

Člověk se rodí pohybově nezralý, ale vývoj psychomotorických funkcí je geneticky dán. V praxi to znamená, že každé zdravé dítě má v centrální nervové soustavě zakódováno, jakým způsobem se bude pohybovat. Stejně jako kotě, když se narodí, ví samo, jak se začít pohybovat, jakým způsobem má chodit po čtyřech, ví to i novorozené dítě. Cesta k samostatné chůzi je ovšem delší a složitější.
Dítě je devět měsíců u mámy v děloze, kde na něj nepůsobí gravitace a všechny podněty jsou hodně tlumené. Již v tomto období ale můžeme pozorovat, že se dítě umí poměrně slušně hýbat, dokonce si umí otevřít ručku a strčit si palec do pusy. Po porodu se najednou dítě musí vypořádat se spoustou „protivných“ podnětů, hlavně co se týče gravitace, teploty, světla a dýchání vzduchu.
Proto dítě některé své vydobyté pozice ztrácí a vše se „jakoby“ učí od začátku, ale podle předem daného plánu, kterému říkáme psychomotorický vývoj dítěte, a který je více či méně pro všechny naše děti stejný, s odchylkami cca 14 dní. Pokud dojde během těhotenství k některým komplikacím, k potížím různé etiologie při porodu nebo i krátce po něm, dochází v lepším případě k opoždění psychomotorického vývoje, asymetriím ve vývoji, v horším případě k obtížím neurologickým či jiným.
Poté je indikována fyzioterapie, která může mnohému pomoci. U malých dětí je často metodou 1.volby Vojtova reflexní lokomoce, Bobath koncept  a v neposlední řadě naučení manipulace, nošení a přenášení dítěte matkou a „biopsychosociální podpora “celé rodiny.

Vojtova metoda je léčebná technika založená na principu reflexní lokomoce pomocí stimulace přesně definovaných spoušťových zón na těle pacienta. Primárně neučí, nenacvičuje ani netrénuje „normální“ pohybové děje, jako jsou uchopování, vzpřimování a chůze. Vojtova metoda vysílá podněty do mozku a tím aktivuje „vrozené pohybové vzory“, které se projeví jako koordinované pohyby trupu a končetin. Zdravé děti mají tyto stavební kameny k dispozici již v prvním roce života, od úchopu přes otáčení a lezení až k samostatné chůzi. Při poruchách centrálního nervového systému a pohybového systému, ať už mají jakoukoli příčinu, je spontánní zapojení těchto vrozených pohybových vzorů omezeno. Vojtovou reflexní lokomocí můžeme opožděný psychomotorický vývoj či asymetrii korigovat, stejně tak může Vojtova metoda navracet základní pohybové vzory i lidem s poškozeným centrálním nervovým systémem. Aktivace pohybových komplexů je nezávislá na vůli pacienta.
U kojenců lze ještě centrální nervový systém snadno formovat. Nervové dráhy v mozku jsou často jen blokovány a v zásadě jsou k dispozici. Náhradní pohybové vzory, které vznikají neustálou avšak patologií omezenou snahou kojence o navázání kontaktu, vzpřímení a pohyb vpřed ještě nejsou zafixované.

Bobath koncept  je celý soubor léčebných opatření vedoucích k návratu a zařazení malého pacienta do společnosti. Pracuje hodně v myšlence participace s okolím, která má vliv na kvalitu života jako takového. Jedná se o otevřený systém terapie, která neřeší pouze a izolovaně psychomotorický vývoj dítěte, jeho kvalitu a kvantitu ale zejména funkci, kterou dítěte pro každou svou činnost potřebuje. Dívá se na dítě jako na celek, jako na dítě, kterému je třeba se 24 hodin v tomto konceptu věnovat a neustále „bombardovat“  jeho centrální nervový systém správnými senzorickými a pohybovými vjemy, které pak dítě ve své spontánní hybnosti může použít v lepší kvalitě i prožitku. Pracuje ve funkci, kterou dítě aktuálně potřebuje, a která se pokaždé mění tak jak dítě roste a získává nové dovednosti a zkušenosti.

K léčbě dětí používáme i další fyzioterapeutické metody respektující prvky vývojové kineziologie, LTV a různé techniky pro ovlivnění  zdravotního stavu dětského pacienta .
 
Součástí RHB péče o děti je konzultace nošení dětí, doporučení vhodné manipulace, polohování, doporučení poloh při jídle, hraní, výběr vhodné obuvi i pohybových aktivit u dětí větších.
Velká část rehabilitační péče je na bedrech rodičů. Fyzioterapeut rodiče instruuje a provází léčebným programem, poskytuje poradenství a podporu kdykoliv je to třeba a rozhoduje o volbě vhodného rehabilitačního léčebného postupu a programu. Nicméně ten, kdo musí vše aplikovat v domácím prostředí a doporučením odborníka se řídit je rodič, a proto vzájemná spolupráce mezi rodičem a fyzioterapeutem je absolutně nezbytná.